„Dobře, už půjdu. Nezapomeň přijít domů na oběd.“ Celeste nesla v rukou dvě krabičky s jídlem a Chris si jich všiml. „Mami, to je snídaně, cos mi koupila, že? Můžeš jít, ale tu snídani mi tu nech.“

„Sníš dál, nedostaneš nic. Jedna je pro tvého tátu a jedna pro babičku. Myslela jsem, že dneska s někým budeš, ale zdá se, že jsem tě přecenila,“ odpověděla Celeste a samolibě odešla.

Důvodem, proč nemě