Pohled Auren

Lucienova ruka mě pevně vedla chodbou až do severního křídla. Srdce mi v hrudi bušilo, zmatek se mísil se zvědavostí. Severní křídlo nebylo místem, kam bych chodívala. Bylo to místo, kterému jsem se na jeho žádost měla vyhýbat.

Od té doby, co jsem přišla, jsem se mu vyhýbala do té míry, že jsem se do té části domu ani neodvážila vkročit, ze strachu, že bych se tam mohla ocitnout a roz