Pohled Auren

Pokusila jsem se zvednout bednu, ale najednou se odnikud během tří vteřin přiřítil Lucien. Zavrčel a bednu mi vzal.

„Říkal jsem ti, ať to nezvedáš!“

Povzdechla jsem si. „Tak to prosím dej támhle, Alfo Luciene,“ škádlila jsem ho.

Odnesl bednu na místo, které jsem ukázala.

Byl tak přehnaně ochranitelský, že jsem měla chuť ho praštit. Když jsem se pro něco natahovala moc vysoko, byl tam.