Pohled Kaisera

Opřel jsem se hlouběji o paži zapřenou o zeď a mé hluboké oříškové oči se od ní neodtrhly. Sledoval jsem ji, dokud mi nezmizela z dohledu. Stálo mě to veškeré sebeovládání, abych se za ní nerozbehll. Doufal jsem, že je v pořádku. Ten šíp ji neměl zranit tak ošklivě. Potřeboval jsem jen, aby ji škrábl, abych na něj dostal její krev. Ale teď mi nezbylo nic. Zničila šíp a s ním i jedin