Uplynuly dva dlouhé dny od chvíle, kdy Reyana naposledy ucítila chladný stisk řetězů kolem zápěstí. Byla propuštěna a mohla se volně věnovat svým obvyklým činnostem ve smečce.

Stála před zrcadlem a třesoucíma se rukama si kartáčovala vlasy ve snaze získat zpět alespoň zdání normálnosti, zatímco se připravovala vyjít ven a najít si nějakou činnost, kterou by zaplnila čas. S léčením už byla hotová.