Reyana přitiskla záda na chladné dubové dřevo dveří a nutila své splašené srdce, aby zpomalilo. „Zbláznil ses?“ zašeptala slova sotva slyšitelná i pro ni samotnou. Po zádech jí přeběhl mráz. „Co když tě tu někdo uvidí? Alfova komnata je hned vedle!“ Reyana doufala, že ji Alfa nemůže slyšet.

„Omlouvám se. Jen jsem chtěl vědět, jestli se dobře zabydluješ. Vím, jak moc jsi měla ráda svou starou komna