Po neuvěřitelné večeři jsem Maxe přesvědčil, aby mě nechal pomoct mýt nádobí. Drhl jsem talíře, Max seděl na jedné z židlí u kuchyňského baru a Auri seděla na gauči na druhé straně místnosti. Věrno Maxovým slovům se už začalo stmívat a vlny rozzlobeně narážely do skal.

„Teda, Morgan dneska přišel o dobrou večeři. Bude nasraný.“

Uchechtl jsem se. „Myslel jsem, že takhle jíte pořád.“

„Co? Jako že