***Pohled Logana***

Prsty jsem bubnoval o stůl. Patnáct minut jsem zíral na papíry před sebou. Patnáct minut jsem četl ten samý řádek. Ťukl jsem do telefonu a podíval se na čas. Bylo skoro poledne. Snažil jsem se vzpomenout si, kdy jsem tam byl minulou neděli, ale nemohl jsem si vybavit přesný čas. Nakonec jsem papíry odložil a přerovnal si stůl.

Po tom šoku z toho, co udělala Morganovi, co řekla,