„Vale?“ Ezekielův hlas zněl popraskaně a suše.

Otevřel jsem oči a podíval se na něj dolů. „Ahoj, malý Alfo. Jsi v pořádku?“

Zabořil se hlouběji do mé hrudi. „Já… už to nikdy nechci zažít.“

Uchechtl jsem se a políbil ho na čelo. „Jsem rád, že jsi zase při smyslech. Pojď, dostaneme tě z té vody. Musíš do sebe dostat nějakou vodu.“

Přikývl a já ho nabral do náruče. Ignoroval jsem bolest v paži, věděl