Charlotte se pokusila pohnout končetinami, ale marně. Ležela na zemi se svázanýma rukama i nohama.

Přinutila se zachovat klid a řekla: „Máš ale odvahu se mi ukázat na oči, co, Victore Rutherforde? Zdá se, že jsi zapomněl, co ti onehdy provedl Zachary. Potřebuješ, abych ti to připomněla? Jak se opovažuješ mě unést!“

„Zachary Connor! Zachary Connor! Jo, máš pravdu. Není možné, abych zapomněl na to,