Zachary dorazil před nemocniční pokoj. Otevřel dveře a uviděl Charlottu, jak drží Zeniose v pevném objetí. Jeho pravá noha, která už byla napůl ve dveřích, se najednou cítila, jako by byla přibitá k zemi. Nemohl se ani pohnout.

„Zeniosi... Vzlyk, vzlyk, vzlyk...“

„Vzlyk, vzlyk, vzlyk, vzlyk...“

Zeniosův pokoj byl obrovský. Postel byla od dveří vzdálená asi dvacet metrů, takže než k nim zvuky Charl