Charlotte se posadila k posteli, v jedné ruce svírala lahvičku a v druhé vatovou tyčinku. Upřeně zírala na místo, kam měla Zacharymu mast aplikovat. Srdce jí bušilo jako vytrvalé, těžké bubnování deště na okenní tabulku a ruce se jí třásly tak silně, jako by prosívala mouku.

„Hodláš mi s tím mazáním pomoct, nebo ne?“ ozval se znenadání Zacharyho melodický a arogantní hlas.

„Uh, jo... Jo...“ Charlo