Zacharyho hlas zazněl vedle Charlottina ucha, když nepřítomně zírala na popel v kovovém kbelíku.

Na rtech se jí roztáhl prázdný úsměv, když řekla: „Ne. I kdybys ty fotky pro mě nespálil ty, nakonec bych je spálila sama...“

Možná měla najednou špatné svědomí nebo jiné důvody, které znala jen ona sama, a tak si ještě přisadila a dodala: „Hehe, nelžu ti. Říkám to z hloubi mého… Argh!“

Druhá polovina