Annalita, která se ještě před chvílí smála a povídala si s Charlotte, se okamžitě zatvářila extrémně mrzutě. „Náhoda? Co tím myslíš? Je to asi taková náhoda, jako když mi z nebe spadne na hlavu kus hovna.“

Lorrainin úsměv zamrzl na místě, než mohl dosáhnout své plné podoby.

„Promiňte, vím, že mě nechcete vidět. Nebudu vám bránit ve výhledu.“ Svěsila hlavu, otočila se a měla se k odchodu.

„Stůj!“

Z