Zničehonic se však odněkud vynořila paže bílá jako sníh a popadla ho za zápěstí.

„Brysone, vzpamatuj se! Nebuď blázen.“

„Carlie!“

Bryson její jméno zamumlal jako v transu.

I v této zoufalé situaci ho zaplavila vlna nevídaného tepla, když Charlottina drobná ruka sevřela jeho zápěstí.

Právě v tomto okamžiku si také s trhnutím uvědomil, že byli odloučeni tak dlouho, až mu připadalo, jako by uplynulo