Zachary, který už tak seděl extrémně blízko Sotirie, přiblížil svou úchvatně přitažlivou tvář ještě blíž k té její. Špička jeho výrazného nosu se tiskla k nosu Sotiřinu a jeho úzké rty dělil od těch jejích necelý palec. „Na tomto světě mají dovoleno mi dát facku jen dva lidé. Pokud jde o zbytek lidstva, každého, kdo se mě odváží udeřit, přiměji k tomu, aby přehodnotil každé své životní rozhodnutí,