Zachary vešel do ložnice a spatřil scénu před sebou. „Omlouvám se, že vyrušuji,“ řekl lhostejně, načež se otočil k odchodu. Jakmile však jasně uviděl Sotiriinu tvář, měl náhle pocit, jako by jeho chladné, tvrdé srdce sevřela velká, krutá ruka. Zvedl se v něm dávno zapomenutý pocit žárlivosti jako nezvladatelná povodeň a rozlil se mu po celém těle.

V tu chvíli ho Sotiria také spatřila.

Říkala si, j