Několik okamžiků měl Zachary namále – sotva se ovládl, aby její ruku neodtrhl od té Garrisonovy, nepřitáhl si ji do náruče, pevně ji neobjal a neudělal ji navždy svou...

"Gary, jsi vzhůru?"

"Gary!" Ruku v ruce s tímto lehce chraptivým hlasem se dokořán otevřely původně jen pootevřené dveře pokoje a dovnitř rázně vešel vysoký muž středního věku.

Sotiria pohlédla po směru hlasu a jasně spatřila tvář