Odessa

Spali jsme jen pár hodin. Slunce stále svítila skrz úzké stěny jeskyně a dodávala více té fialové, oranžové záře. Zapadala, nebylo ráno, jako ten růžový nádech barev, který přináší úsvit.

Má dračice mi tlačila na hruď a nutila mě vstát. Byl to úzkostný pocit v žaludku. Se sténáním jsem se posadila z Creedovy masivní hrudi. Jeho svaly sebou škubaly, napínaly se a pak klesaly s jeho roztřesen