**Lilly**

Probouzím se a nevím, kolik je hodin, ani proč mám pocit, že jsem na obláčku. Proč mám kolem pasu ruku a na zádech cítím cizí tělo?

„Dobré ráno, andílku,“ ozve se Lucianův hluboký, chraplavý hlas.

„Dobré ráno,“ zašeptám zpátky. „Jsme na matraci?“

„Mmhhmm,“ zabrouká v odpověď.

„V šatně?“

„Mmhhmm,“ zabrouká znovu a pomalu mi kreslí kroužky na břiše.

„Jak jsi dostal takhle velkou matraci do