„Počkej tady, jen skočím pro nějaké sáčky na zakrytí sádry,“ říká Tony a vybíhá z pokoje.

„Jo, neboj se, nikam se nechystám.“ Věnuje mi polovičatý úsměv. Vrátí se s rolí černých pytlů na odpadky a lepicí páskou a zajistí je kolem mých nohou. Pak vezme ručníky a položí je na druhou stranu pultu, kam mě přesune. Tázavě na něj zvednu obočí.

„Promiň, zlato, ale obávám se, že dneska to bude jen mytí ží