Všichni sedíme u velkého jídelního stolu, u kterého jsem dříve nikdy nesměla sedět. Místnost lemují těžké černé závěsy, špinavě červené stěny, nad středem stolu obrovský lustr. Všechno tu křičí starobou a temnotou. Sedím mezi Lucou a Lucianem, Tony vedle Lucy a Matteo u Luciana, zbytek našich mužů stojí u vchodu. Naproti mně sedí moji bratři a Sam luskne prsty, aby služebnictvo přineslo jídlo. Dám