**Luca**

Probouzím se přitulený k hrudi svého děvčete. Ruku mám stále na jejím bříšku a kreslím po něm líné kroužky. Nemůžu uvěřit, že budu táta. Myšlenka na to, čí to dítě vlastně je, mi bleskla hlavou jen na zlomek vteřiny, než jsem ji zapudil. To je jedno. Bude nás všech a budeme ho milovat úplně stejně. Tady a teď slibuji, že tohle dítě budu chránit vlastním životem.

„Ahoj, zlato,“ řekne mi Ar