**Ariana**

Probouzím se za zvuku pláče. Moje děti! Je to tak nádherný zvuk, který mi drásá nervy stejně silně, jako mě uklidňuje. Moje děti mě potřebují. Nechávám oči přivyknout na tlumené osvětlení a rozhlížím se po pokoji; vidím všechny tři své muže nepohodlně spát v křeslech. Přemýšlím, jestli to takhle dělali každou noc, co jsem byla mimo. Vypadají strašně nepohodlně a kruhy pod očima mi prozr