Následujícího rána se probudím a na nočním stolku najdu sklenici vody a dva prášky proti bolesti. Pravděpodobně Kaidenova nebo Hunterova práce. Osprchuji se, obleču se do školy, lupnu do sebe Xanax a zamířím dolů na snídani.

„Dobré ráno, Princezno,“ pozdraví mě Kaiden. Hunter a Mason mi servírují snídani a kávu, ještě než jsem vůbec u stolu.

„Děkuju.“

„Dneska ráno tě vezmeme do školy dřív. Hunter