Když se probudím, jsem překvapená, že nejsem v naší posteli... Otevřu oči, natáhnu nohy, kam až to jde, a rozhlížím se kolem sebe.

„Dobré ráno, Šípková Růženko,“ řekne Nico měkce vedle mě. Nečekaně zalapám po dechu. Jsme v letadle. Mason sedí z mé druhé strany, otevírá láhev vody a podává mi ji s pár prášky, o kterých předpokládám, že jsou léky proti bolesti na mou třeštící hlavu. Vezmu si vodu a