**Alina**

Slunce ještě ani nenapadlo se vyškrábat nad obzor, když jsem dorazila domů. Boty zaduněly o zkroucená prkna verandy, dveře zavrzaly přesně tak, jak to dělaly vždycky, a přivítal mě pach mé chaty – káva a slabý závan mědi, který se mi nepodařilo z podlahy úplně vydrhnout. Popadla jsem z linky jablko, tvrdě do něj kousla a zhroutila se na prosezenou pohovku s notebookem balancujícím na kol