Neřekla ani slovo, jen se otočila k chodbě a tu malou bílou krabičku svírala smrtícím stiskem. Pohnul jsem se dřív, než to můj mozek pobral, a stínoval její kroky. Cítila mě za sebou a střelila mi přes rameno zamračený pohled, ostrý, že by se tím dalo holit.

„Nepůjdeš se dovnitř dívat.“

„Proč ne?“ Vyšlo to příliš rychle, příliš dychtivě, jako když ruka práskne do pokerového stolu. Nemohl jsem si p