Blížilo se k soumraku, když jsme konečně zahnuli na dlouhou příjezdovou cestu k domu mých rodičů, světlomety zachytily kamenné sloupy a teplou záři linoucí se z oken. Hruď se mi stáhla, částečně nervozita, částečně úleva. Tohle byla rodinná půda. Tady všechno vždycky vrcholilo. Máma už byla venku, ještě než jsme zhasli motor, pořád v zástěře, utírala si ruce do látky, jak spěchala přes štěrk. Šla