Sahám po klice dveří, připravený vyhoupnout se do kabiny, když vtom uslyším její hlas – to klamavě tiché „nene“, které znamená, že jsem provedl něco velmi, velmi špatného.

Otočím se s rukou zamrzlou ve vzduchu a spatřím Alinu stojící za mnou, s bokem vystrčeným do strany a prstem, kterým na mě hrozí, jako bych byl neposlušný školák.

„Co je?“ zeptám se a nakloním hlavu ve snaze vypadat nevinně.

Zkř