**Hunter**

Svět stále hoří, když se konečně rozhostí ticho. Kouř a plameny se vlní troskami, teď už jemné a šedé místo černé. Plameny olizují zem nízko a unaveně. Pach střelného prachu a krve je tak těžký, že se jím člověk dusí. Byl jsem ve válkách, v léčkách, v místnostech vymalovaných na červeno, ale nic nikdy nevypadalo takhle. Zahrada je k nepoznání. Stoly rozpolcené v půli, židle roztavené, m