Probudila jsem se s pocitem, že mi někdo lehce třese ramenem.

Chtěla jsem proti doteku protestovat, odmítnout otevřít oči, ale třesení bylo neodbytné.

„Ario?“ volal na mě hlas.

Byl povědomý a hřejivý. Zněl jako domov.

Podařilo se mi trochu otevřít oči, bojujíc s jasným umělým světlem, které na mě při tom zaútočilo. Ale po několika vteřinách přivykání se mi podařilo rozeznat tvář mé matky.

„Ario?“