Všechno se seběhlo rychle.

Bylo to, jako by vše, co nás drželo od sebe, náhle zmizelo, a zůstala jen neukojená touha, která den ode dne nekontrolovaně rostla.

A bylo toho… hodně.

Spousta potlačených emocí a tužeb. Spousta ignorovaných potřeb.

Ale konečně nadešl ten čas.

Kieran mě jednou rukou tiskl v pase a druhou mi držel tvář, zatímco se naše rty proti sobě hladově pohybovaly v dokonalé synchron