„Cože?!“ vykřikla jsem a měla pocit, jako by se pode mnou podlamovaly nohy. „Co jsi to právě řekla?“

„...Zabila jsi ho,“ zopakovala a konstatovala to jako fakt. „Proč jsi tak překvapená? Nemyslím, že bych tě někdy předtím viděla vypadat tak nevolně ze zabití někoho.“

Byl to nějaký druh zvráceného vtipu? Jak bych nemohla být překvapená, když to slyším? Kieranovi jsem dlužila tolik, že i pomyšlení n