Poté Sonia přestala psát a položila telefon na klín.

Charles zněl trochu žárlivě, když se na ni ušklíbl. „No, to trvalo docela dlouho.“

Cítila v jeho hlase hořkost, na kterou reagovala protočením očí. „Ale no tak. Nejdeš zpátky do své kanceláře? Proč tu pořád zevluješ?“

„Pch, ty ženská! Jediné, co ráda děláš, je, že mě vyháníš!“ Vstal a utrousil záhadnou poznámku.

Byla jeho odpovědí pobavená i oně