Toby zamrkal a pak zabručel.

Když předtím vycházel z výtahu, už cítil závrať a napadlo ho, že by mohl mít teplotu.

Najednou ji ale chtěl vidět, a tak tomu nevěnoval velkou pozornost.

Sonia stáhla ruku a natáhla ji k Tobymu.

Jen se na ni díval. „Co chceš?“

„Tvůj telefon.“ Frustrovaně se zamračila. „Dej mi ho. Pomůžu ti zavolat Fullerovým, aby pro tebe někoho poslali a odvezli tě domů.“

„Není třeba.