Toho rána ji uštkl had, ale když se probudila, Toby se jí ani nezeptal, jestli je v pořádku, ani se na ni nepodíval. Ta lhostejnost pro ni byla samozřejmě nesnesitelná.

Toby usrkl trochu polévky. „Nejsem,“ odpověděl chladně.

Ten přístup se Tině nezamlouval, ale kousla se do rtu a nuceně se usmála. „Jsi si jistý? Já...“

„Dobrá, stačilo. Dojez večeři.“ přerušil ji Toby netrpělivě.

Tina začala slzet,