Soniin hlas byl tichý a chraplavý po spánku, a vzhledem k tomu, že měla oči stále zavřené, zjevně ještě nebyla úplně vzhůru.

To znamená, že když se ptala na čas, přestože nebyla plně vzhůru, věděla celou dobu, že leží vedle něj. Jinak by vystřelila do sedu a dožadovala se vysvětlení jeho přítomnosti, a nemyslel si, že by to udělala zrovna laskavě.

Toby pohlédl na hodinky na nočním stolku a klidně