Soni se chtělo smát, když viděla, jak používá svou černou košili jako ručník, ale nemohla se ani uchechtnout. Neměla na to sílu, a tak se jen lehce usmála.

Toby si toho všiml. „Čemu se směješ?“ zeptal se.

„Jen přemýšlím o tom, že jsem opravdu šťastná holka. Prezident miliardové společnosti mě tu obsluhuje, jako bych byla jeho paní, a ještě k tomu používá jako ručník košili v hodnotě desítek tisíc.