„Tak proč se zlobíš?“

Když jsem jeho domněnku popřela, Michael byl o to zmatenější. Ani v tu chvíli netušil, že jsem ho viděla večeřet s Emmou.

Jak jsem mu hleděla do očí, otázka, kterou jsem mu chtěla položit, mi uvízla v hrdle. <i>Ach jo! Copak mi nakonec přece jen chybí odvaha?</i>

„Anno, tak to vyklop, jestli máš co říct!“

Michael byl zjevně u konce s trpělivostí. Jeho černočerné oči byly upře