„Michaele, vezmi si mě...“ zašeptala jsem chtivě Michaelovi do ucha a objala ho kolem krku.

„Když sis o to řekla sama, Anno, tak mě pak nepros o milost.“

O hodinu později se Michael zhroutil na mě. Trvalo mu hezkou chvíli, než byl schopen znovu pravidelně dýchat.

„Jak se cítíš? Užila sis to?“

Michaela zaujala má zrudlá tvář a samolibě se ušklíbl.

Obrátila jsem oči v sloup a stydlivě se odvrátila,