Zírala jsem na něj a neměla slov. Páni, to je ale narcis. Nemyslím si, že bych ho zrovna chválila. Navíc jsem bezmocná vůči jeho dlouhé výdrži.

„Klidně si to mysli.“

Cukla jsem koutky a zpočátku jsem to chtěla popřít. Když mi však přišla na mysl Michaelova osobnost, věděla jsem, že kdybych ho odmítla, dal by mi to pocítit. Po chvilkovém vnitřním boji jsem se rozhodla neodporovat.

„Dobře, zkusím to