Možná to bylo tím, že můj tón změknul, že se Michael usmíval víc než obvykle. Znovu jsem si vzala Amauryho a on v mém náručí rychle usnul. Přece jen už bylo dost pozdě. Michael jen mlčel a dělal mi společnost po mém boku.

Kdyby se nestalo to, co před rokem, vypadali bychom v tu chvíli jako šťastná rodinka. Měla bych život, jaký jsem chtěla.

„Polož ho,“ připomněl mi, když viděl, jak se mi nechce Am