„Do nemocnice nepůjdu, ať říkáte cokoliv. Nejsem těhotná! Nejsem v tom!“ zařvala Janette a utekla nahoru. Bylo zřejmé, že už s námi nechce mluvit.

Zašla do svého pokoje a práskla dveřmi.

Alicii se do očí začaly drát slzy a mně jí bylo líto.

„Neboj se. Dej Janette trochu času a jsem si jistá, že si to promyslí. Už není dítě, takže jistě ví, jak je to vážné.“ Přistoupila jsem k Alicii a konejšivě ji