Když jsem uslyšela Janettinu poznámku, neubránila jsem se zamračení. Ačkoli jsme všechny věděly, že dítě nemůže zůstat, její nedostatek citu k plodu v jejím břiše a neochvějné odhodlání jít na potrat ve mně vyvolávaly pocit, že je trochu moc bezcitná.

Bez ohledu na to, jak k tomu dítěti přišla, bylo to stále její dítě. Bylo v jejím břiše a bylo už její součástí. Z toho důvodu ve mně vřela zlost, k