Percivalův pohled ztemněl a jeho tenké rty se nepatrně pohnuly.

Poté se jeho široká dlaň sevřela a pevně uchopila konečky jejích jemných prstů, zatímco pronesl: „O životě a smrti rozhoduje osud. Pokud se to nedá vyléčit, i tak to přijmu.“

„Už jsi mnohokrát pomohla potlačit ten jed a o tolik mi prodloužila život. Jsem ti hluboce vděčný. Pokud je to nad tvé síly, nemusíš se obviňovat,“ dodal Perciva