„Už půjdu,“ řekl tiše Clarence.

Chvatně vyšel ven. Evander s vážným výrazem sledoval, jak jeho starý přítel odchází. Po dlouhé odmlce stočil pohled k Odalys.

„Odalys, stane se mu něco?“ V Evanderově hlase zněly obavy.

Clarence byl Evanderův nejbližší přítel a pojilo je pouto, které nešlo zpřetrhat. Nebýt rodiny Larkových, Evander by na bitevním poli už dávno zahynul a nedožil by se dnešního dne.

„