Orson byl každou vteřinou rozrušenější. Vyskočil z pohovky a prakticky přiskočil k Odalys, ruce se mu třásly, jak svíral šálek s kávou.

„Odalys,“ řekl a stěží krotil své nadšení, „myslíš, že Sophiino falešné těhotenství – díky těm práškům, cos jí dala – ve Finnianovi něco spustí?“

Orson toho o magii moc nevěděl, ale pokud šlo o muže a lidskou povahu, měl jisté tušení.

„Není to pro ně prostě dokona