„Vedl sis dobře! Tak tě odměním,“ řekla Odalys a natáhla ruku, aby hada lehce šťouchla do hlavy.

Tělo hada ztuhlo, zjevně v očekávání.

Když se její prst dotkl jeho hlavy, projelo jeho tělem mravenčení a cítil, jako by ho zahalilo jasné světlo. O malou chvíli později se v bezvědomí svezl na sedadlo.

„To z toho omdlel?“ Odalys zůstala v němém úžasu.

Had po tak malé odměně úplně odpadl. Poškrábala se