Postavil se po bok Odalys, rameno na rameni. Ten muž pochopil, co se děje, ať už mu to myslelo jakkoli pomalu.

„Jak jsi mohla nalíčit past a donutit mě, abych do ní spadl? To nedává smysl,“ zamumlal si muž pod nos.

Odalys se před ním tyčila vzpřímená a odměřená. Zkřížila ruce na prsou a řekla: „Cítila jsem, že je něco v nepořádku, už ve chvíli, kdy vstoupili do vily Stewartových.“

„Určitě ses náhl